Informace pro rodiče

před nástupem dítěte do MŠ

1. Předpokládám, že vaše dítě ví , kde se nachází školka, kam nastoupí. Zkuste tam ještě před nástupem občas zajít, projděte se po okolí, prohlédněte si školku, sdílejte s dítětem jeho pocity a dojmy (jak se mu líbí budova, zahrada, barvy...).
2. Výbornou pomůckou jsou pohádky a příběhy o dětech, které chodí do školky.
3. Vyprávějte dětem o tom, jak jste vy sami chodili do školky a jaké to tam bylo.
4. Vysvětlete dítěti, PROČ musí jít do školky - dítě dokáže porozumět tomu, že začnete chodit do práce a že malé děti do práce nechodí, ale chodí do školky, což je vlastně také taková „jejich práce".
5. Pokud je to možné, zajděte se po domluvě podívat přímo do školky, prohlédněte si třídu, kam bude dítě docházet, seznamte se s paní učitelkou (ve většině mateřských škol vám rádi vyjdou vstříc).
6. Sdělte dítěti výhody školky - pokud máte dítě, které obtížně a opatrně navazuje vztahy s vrstevníky, pak nezačínejte výčet výhod tím, že tam najde spoustu nových kamarádů. Spíše zkuste dítě motivovat tak, aby mělo šanci postřehnout něco lákavého, zajímavého, a nadto pro ně známého či povědomého. Zmiňte legraci, nové písničky, výlety nebo stavebnice či hračky, o nichž víte, že je školka vlastní a že jsou a pro vaše dítě důležité.
7. Vyrazte si společně na nákup věcí, které bude dítě ve školce potřebovat. Zkuste se domluvit, co je nezbytné koupit, a barvu tepláků nejsi obrázek na přezůvkách klidně nechte na dítěti.
8. Má-li vaše dítě v okolí nějakého kamaráda, který už do školky chodí (a vy víte, že se mu tam líbí), využijte toho a společně si o školce popovídejte.
9. Dopřejte mu zažít pocit, že to zvládne. Poslední dny před nástupem by se neměly podobat „drezuře", kdy je potřeba naučit se vše, co se dosud nestihlo. Raději dítě ujistěte, že spoustu věcí dokáže a že ve školce už nebude problém samo se obléknout, dojít si na záchod nebo poděkovat paní učitelce.
10. Povídejte si s dítětem o tom, jak takový den ve školce asi vypadá - nezapomeňte zdůraznit, že se na sebe budete těšit a že si pro dítě přijdete vždv po obědě, po spinkání atd. Ačkoliv v pasivní slovní zásobě dítěte se výrazy jako „dopoledne" či „odpoledne" nacházejí, netuší příliš, jak dlouho „to" trvá. A nezapomeňte, že sliby se musejí plnit.

 

 

Mámo, táto ...
1. Neměj strach, když se od tebe odloučím, a nemluv o tom přede mnou.
2. Nechej mne samostatné:
  -jíst;
  -oblékat se;
  -pomoz mi až tehdy, je-li to třeba;
 -veď mě k pořádku.
3. Do školky chodím poznáním a hrou, ne za trest.
4. Jsem-li nemocný, patřím do postýlky.
5. Pomůže mi, když si přinesu z domova plyšového kamaráda.
6. Nechávej mne ve školce jen nezbytně nutnou dobu, v práci také nejsi déle než 8 hodin.
7. Při odchodu do třídy se se mnou rozluč srdečně, ale krátce.
8. Je-li nějaký problém, upozorni paní učitelku.
9. Neklaď na mne nepřiměřené požadavky, ubližuje mi to.
10 .K navození dobrých vztahů přispívá, najdeš-li si čas a zúčastníš-li se se mnou
všech aktivit nabíznýh školou.